Béňa Matouš

* 1.10.1861 Brodek u Přerova – † 18.3.1944 Olomouc

Zaměření:

bryolog

Profesní kariéra:

odborný učitel do 1890 v Blatnici, dále na různých místech

Životopis:

Matúš Béňa byl pozoruhodnou osobností moravského kulturního i přírodovědného života přelomu 19. a 20. století – idealistou, pedagogem, literátem a badatelem, jehož „krátká, leč plodná“ bryologická epizoda byla významným zastavením v jeho celoživotním hledání.

Narodil se v roce 1861 v Brodku u Přerova. Zemřel v roce 1944 v Olomouci. Profesí byl učitelem, mimo jiné v obci Suchov na Horňácku v Bílých Karpatech. Právě zde se stal klíčovou osobností kulturně-vlasteneckého hnutí známého jako Suchovská republika (1882), neformálního sdružení mladých nadšenců a patriotů, kteří symbolicky vyhlásili republiku na protest proti rakousko-uherské monarchii. K okruhu republikánů patřili vedle Béňi např. malíř Joža Úprka, spisovatel Alois Mrštík (spolu se svým bratrem Vilémem). Skupinu navštěvovali například malířka Zdenka Braunerová, ilustrátor Adolf Kašpar či hudební skladatel Leoš Janáček. Setkávání probíhala rovněž ve spolupráci se slovenským národovcem Jozefem Miloslavem Hurbanem ve Filipově údolí u Javorníka nad Veličkou. Beňa se cítil především spisovatelem. Publikoval historické povídky (Jano Šibenec, Žalostiny) i prózy ze života horňáckých dětí, což mu přinášelo konflikty s rodiči žáků. Jeho přísný přístup ke školní docházce a svérázná povaha jej často stavěly do sporů s místní vrchností i katolickým klérem; podporu naopak nacházel u evangelíků.

Vedle literární a pedagogické činnosti se Béňa intenzivně věnoval přírodovědnému výzkumu, zejména botanice a později bryologii. Zpočátku sbíral cévnaté rostliny na Horňácku, především v oblasti Velké nad Veličkou a pod Velkou Javořinou. Své sběry označoval schedou „Flora oppidi Welika“ a mezi místními byl považován za výborného znalce podjavořinské květeny. Na přelomu 19. a 20. století se zaměřil na mechorosty. První výsledky publikoval roku 1900 ze sběrů převážně z okolí Napajedel. Významné byly jeho nálezy z let 1902–1908 z oblasti Velké Javořiny, Strání a Velké nad Veličkou, které revidoval a publikoval bryolog Josef Podpěra (1908). Béňovy sběry dokládají mimořádnou druhovou pestrost tehdejší krajiny Bílých Karpat. Řada jím zaznamenaných druhů patří dnes mezi vzácné či ohrožené, např. Buxbaumia viridis, Dicranum viride, Isopterygium pulchellum, Trichostomum brachydontium či Weissia squarrosa. Některé z druhů nebyly po více než půl století na Moravě potvrzeny.

Jeho herbářové doklady jsou dnes rozptýleny v několika herbářích (BRNM, BRNU, OLM, BRA). Vzhledem k jeho častému stěhování lze předpokládat existenci dalších, dosud neobjevených materiálů. Béňova bryologická etapa nebyla dlouhá, avšak přinesla cenné poznatky o historickém stavu vegetace Bílých Karpat a představuje zajímavou (a poněkud neznámou) kapitolu v dějinách moravské botaniky.

Roku 1898 odešel z Napajedel na několik let do Petrohradu, kde studoval mimo jiné ruské výtvarné umění. Po návratu pokračoval v učitelské i sběratelské činnosti (např. v Beskydech), publikoval další bryologické práce (1903) a opět se vracel na Horňácko. Jeho život byl charakterizován neklidem, hledáním a proměnlivostí zájmů i působišť. Přestože nebyl systematickým vědcem v akademickém smyslu, jeho sběratelská činnost představuje cenný historický pramen pro poznání vývoje krajiny Bílých Karpat.

Oblast působení:

Morava

Herbáře:

BRNU, OLM, BRA

Zdroje:

Podpěra J. (1948): xxxxx. – Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních 19/7: 20.
Hájek M. (1997): Matúš Beňa (1861-1944) – zapomenutý bryolog. – Bryonora 20: 14–16.
Pišút I. (1998): Zbierka machov M. Beňu v Slovenskom národnom múzeu. – Bryonora 22: 22.

www
https://biography.hiu.cas.cz/wiki/B%C3%89NA_Matou%C5%A1_1861%E2%80%931944
https://botanika.prf.jcu.cz/BLS/english/files/bryonora22_11.pdf

Zpracoval:

Petr Kocián, 10.2.2026